vilemheckellogo

Vilém Heckel (1918-1970)

(for english please scroll down)

about 01

Je - li v české fotografii člověk, který se nesmazatelně zapsal svým specifickým dílem do české a světové fotografie, je to právě Vïlém Heckel. Jeho bytostná láska k přírodě a sportu mu dala celoživotní téma – hory. Vilém Heckel – fotograf hor, fotograf velehor. Hory se mu staly také osudem.

Narodil se v roce 1918 v Plzni v rodině Adolfa Heckela jeřábníka plzeňské Škodovky, vášnivého turisty a fotografa, který netušil, že svému synovi předurčil životní dráhu. V roce 1936 se Vilém Heckel vyučil v Plzni živnostenským fotografem  - portrétistou a začal pracovat v malých fotografických ateliérech. Po té přešel k průmyslové fotografii ve Zbrojovce Brno a Československé obchodní komory v Praze. Věnoval se také reklamní fotografii, v jeho díle dosud nedoceněné a často neznámé. Fotografoval auta, motocykly, elektro apod. V roce 1949 byl přijat do Svazu československých výtvarných umělců – fotografické sekce. V padesátých letech se začíná aktivně věnovat horolezectví. Absolvuje první výstupy a se svými aparáty zachycuje a objevuje mohutnost  živé přírody, majestát hor a člověka, který fotografiím dává příběh. V roce 1956 odchází ze zaměstnání a stává se volným fotografem. Konečně se může plně a svobodně věnovat horám a cestování, jezdit na  tůry, expedice a výpravy. Vydává první publikaci – Naše hory. V roce 1960 poprvé vystavuje soubor fotografií z Kavkazu v Praze.  V šedesátých letech následují  tituly - Cesty k vrcholům, Království slunce a ledu, Expedice Kavkaz, Hindúkuš, Schody pod vesmír a další. 23. dubna 1970 odjíždí na expedici do Peru, kde se svými kamarády horolezci 31. května umírá v horolezeckém táboře zavalen lavinou bahna a kamení při zemětřesení pod horou Huascarán. Středem zájmu Viléma Heckela nebyly jen hory. Vytvořil celou řadu vynikajících portrétů, zachytil architekturu, atmosféru měst, křivolakých ulic, intimních chvil, okamžiků, struktur krajiny. V Trentu získal nejvyšší ocenění, v soutěži Vitorio Sella za horolezeckou fotografii. Během svého života vydal 10 publikací, z nichž řada byla přeložena. Fotografie Viléma Heckela nadále vycházejí knižně in memoriam, což svědčí o jeho neustálé aktuálnosti. Se svou ženou Miladou a dcerami Evou a Helenou žil v Černošicích u Prahy. Mezi jeho blízké přátele patřili spisovatelé Ota Pavel, Arnošt Lustig, Arnošt Černík; sportovci Emil Zátopek, František Šťastný; scénárista a režisér František Pojdl; horolezci Radan Kuchař, Bohumil Svatoš, Jan Červinka. Cit, technická dokonalost a svědomitost, píle, odvaha a výlučnost, zařadily Viléma Heckela mezi přední české a světové fotografy.

                                                                                         

RNDr Markéta Mališová

Helena Heckelová


LINK: Vilém Heckel - WIKIPEDIE

 

Vilém Heckel (1918-1970)

Vilém Heckel was a Czech photographer who is indelibly imprinted in the Czech and world photography through his unique photographic work. His deep love for nature and mountaineering has brought him to a lifelong theme: the mountains. Vilém Heckel is the photographer of mountains, especially high mountains, which have also become fateful for him.

He was born in Pilsen in 1918, in the family of Adolf Heckel, a crane operator in Skoda factory. His father was a passionate tourist who did not know that he predestined the life’s career of his son. In 1936, Vilém Heckel learned a photography trade and started his career as a portrait photographer in a small atelier in Pilsen, his hometown. A year later he started to do industrial photography and worked in Zbrojovka Brno and the Czechoslovak Chamber of Commerce. Then he engaged in advertising photography, what is less known and still not fully appreciated. He photographed especially cars, motorcycles and electrical appliances. In 1949, he was admitted to the Union of Czechoslovak Visual Artists – Section of Photography. In the fifties, he actively engaged in mountaineering and made his first climbs. Using his cameras, he discovered and pictured the grandeur of live nature, splendor of mountains and typically also human beings who made the narrative to the photographs. In 1956, he left his employment and became a freelance photographer. At last he was able to engage fully and freely in travelling and climbing his beloved mountains and to participate in hikes and expeditions. He published his first book: Naše hory (Our Mountains). In 1960, he presented his first exhibition of photographs from Caucasus in Prague. In the sixties, further publications followed, such as Cesty k vrcholům (Paths to Peaks), Království slunce a ledu (Kingdom of Sun and Ice), Expedice Kavkaz (Expedition Caucasus), Hindúkuš (Hindukush), Schody pod vesmír (Stairways to Space) and others. On 23 April 1970, he left for a mountaineer expedition to Peru and on 31 May he died with all his comrades in the mountaineering camp under the mountain Huascarán, buried under a huge landslide of mud and stones during a terrible earthquake.

Vilém Heckel has not focused only on mountains. He has made series of excellent portraits, pictured architecture and atmosphere of towns, intimate moments and landscape structures. He has acquired the highest prize in Trento in the competition Vittorio Sella for its mountaineering photography work. He published 10 books of photography, many of them in foreign language versions. His books of photography are still published in re-editions what reflects their lasting popularity. He lived with his wife Milada and daughters Eva and Helena in Černošice near Prague. Among his friends were writers Ota Pavel, Arnošt Lustig and Arnošt Černík; sportsmen Emil Zátopek and František Šťastný; screenwriter and film director František Pojdl; mountaineers Radan Kuchař, Bohumil Svatoš and Jan Červinka. His good feeling for photography, his technical perfection and conscientiousness, diligence, courage and excelency, this all places Vilém Heckel among outstanding Czech and world photographers .